Lidice

Lidice

9. června 1942 bylo v Berlíně vydáno rozhodnutí o úplném zničení této obce v rámci represálií rozpoutaných německým okupačním režimem v Protektorátu Čechy a Morava po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.[1] Následujícího dne (10. června) došlo v Lidicích na místě Horákova statku k zastřelení 173 mužů starších 15 let [2] , kteří byli na místě pohřbeni do hromadného hrobu.[3] Ženy byly transportovány do koncentračního tábora Ravensbrück.[4] Z 203 lidických žen starších šestnácti let se konce války dožilo pouze 143.[5] Co se týká lidických dětí, některé byly shledány vhodnými k poněmčení, některé poslány do nalezince (kojenci), většina z nich však byla zavražděna ve vyhlazovacím táboře Chelmno.[6] Ze 105 dětí se konce války dožilo pouze 17.[7] 16. června 1942 bylo na střelnici v Praze Kobylisích dodatečně popraveno ještě dalších 26 lidických obyvatel, kteří se 10. června nenacházeli v obci. Jednalo se především o členy rodin Horákových a Stříbrných, kteří byli zatčeni v Lidicích již 4. června 1942.[8]

Už během druhé světové války byla k lidické tragédii upínána pozornost států bojujících proti nacistickému Německu a jejich obyvatel. Bylo založeno hnutí Lidice Shall Live a ulice,[9] náměstí i celá sídla byla po celém světě přejmenovávána právě po této obci.

Krátce po porážce Německa a obnovení Československa bylo na místě někdejší zahrady Horákova statku vyznačeno místo hromadného hrobu. První připomínkou tragédie se stal původní nápis nad hrobem v českém a ruském jazyce: „Zde leží občané Lidic vyvraždění dne 10. 6. 1942 německými okupanty.“[10] 3. června 1945 pak na tomto místě odhalili vojáci Rudé armády pomník s tímto textem: „Lidickým občanům-obětem německo-fašistických okupantů od rudoarmějců, seržantů a důstojníků jednotky hrdiny Sovětského svazu plukovníka Pankova.“[11] V den třetího výročí vyhlazení obce (10. června 1945) se na místě bývalých Lidic uskutečnila celonárodní tryzna, kde byla ministrem vnitra Václavem Noskem oznámena výstavba nových Lidic.[12] Ovšem nikoliv na původním území obce, které mělo z pietních důvodů zůstat v nezměněné podobě. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let pak bylo vystavěno 150 rodinných domků a dalších budov. Nastěhovala se do nich i řada z koncentračního tábora navrátilých lidických žen a též dětí, které se dožily konce války.[13]

První muzeum (památník) za účelem připomínky tragického zániku Lidic bylo otevřeno počátkem padesátých let[14], do dnešních dnů však přirozeně prošlo určitým vývojem.

Po listopadu 1989 došlo k určitému poklesu zájmu o Lidice, neboť byly veřejností na počátku devadesátých let neprávem spojovány s komunistickým režimem, který je využíval ve své propagandě. K určitému  obratu došlo v roce 2000, kdy Ministerstvo kultury přistoupilo k revitalizaci památníku v rámci programu Rehabilitace památníků bojů za svobodu, nezávislost a demokracii[15] a zřídilo příspěvkovou organizaci Památník Lidice.[16] Po jejím založení došlo k renovaci stávajícího území, parkových ploch a budov. V roce 2006 byla v budově muzea otevřena nová expozice s názvem „A nevinní byli vinni…“ zachycující historii lidické tragédie a o dva roky později bylo zpřístupněno nové vzdělávací středisko a badatelna.[17]

 

Na území Lidic se nachází tyto pamětní desky a pomníky připomínajících tragédii obce:

 

• Základní kámen obecního úřadu zasazený v roce 1947 s nápisem ZÁKLADNÍ KÁMEN LIDIC POLOŽENÝ DNE 15. VI. 1947 "LIDICE BUDOU ŽÍT"[18]

• Bronzové pamětní desky z konce 40. let, jež jsou umístěny u vchodu do Památníku Lidice (první nese nápis LIDICE PIETNÍ ÚZEMÍ OBCE, KTERÁ BYLA 10. ČERVNA 1942 ZNIČENA A VYHLAZENA NACISTICKÝMI OKUPANTY, druhá pak OBNOVA OBCE LIDICE BYLA VYHLÁŠENA ZA STAVBU MLÁDEŽE. PRACOVALO ZDE 489 BUDOVATELŮ Z ČESKOSLOVENSKA A 80 ZAHRANIČNÍCH ÚČASTNÍKŮ. STAVBA ZAHÁJENA 8. 5.1947 A PŘEDÁNA 28. 10.1948.)[19]

• V Chelmnu zavražděným lidickým dětem je věnován Památník dětských obětí války. Jedná se o sousoší 82 dětí z dílny akademické sochařky Marie Uchytilové, které bylo na pietním místě instalováno v letech 1995 – 2000.[20] Česko-anglický nápis, který se nachází na bronzové desce, zní: 82 DĚTÍ Z LIDIC ZAVRAŽDĚNÝCH PLYNEM NACISTY V ROCE 1942. NA PAMÁTKU MILIONŮ DĚTSKÝCH OBĚTÍ II. SVĚTOVÉ VÁLKY.[21]

• U hrobu lidických mužů se nachází výše zmíněný pomník z konce války a dále socha truchlící ženy. U základů školy je umístěna socha matky s dítětem. Obě pocházejí z tvorby akademického sochaře Bedřicha Stefana.

• U základů bývalého kostela se tyčí socha ženy, jež si chrání obličej před plameny hořící obce. Jejím autorem je Karel Lidický.

• V Růžovém sadu míru a přátelství, který byl slavnostně otevřen v červnu 1955, je umístěno sousoší chlapce s děvčetem nazvané „Mír“ od sochaře Karla Hladíka.[22]

• Téhož roku byly na tamní pískovcové zídce umístěny znaky některých měst a obcí, které byly během 2. světové války zničeny.[23]

• Na zbytku zídky stodoly bývalého Horákova statku je nápis: AČ MRTVI, STÁLE BOJUJÍ – V TĚCHTO MÍSTECH BYLO ZAVRAŽDĚNO 173 LIDICKÝCH HRDINŮ.[24]

• Malý pomník u základů zmiňované usedlosti pak připomíná místo, kde kdysi stávalo hospodářství rodiny Horákových.[25]

• V roce 1962 byl v prostoru před Lidickou galerií vztyčen památník věnovaný Lidicím italskou Carrarou s nápisem: PARTYZÁNSKÁ CARRARA MUČEDNICKÝM LIDICÍM.[26]

• V roce 1982 vytesal akademický sochař prof. Jan Simota pískovcové reliéfy v glorietu lidického památníku. Plastika zachycuje jednotlivé fáze tragédie a poválečného vzkříšení: oddělení mužů od rodin, zastřelení mužů, odloučení dětí, osvobození žen z koncentračního tábora, návrat do vlasti a život v mírových Lidicích.[27]

• V multimediální expozici muzea Památníku Lidice jsou pak do betonové stěny vytesána jména všech obětí lidické tragédie.[28]

• V bezprostřední blízkosti tohoto muzea byl v roce 1992 vztyčen pomník s anglickým a českým textem: TENTO KÁMEN BYL ODHALEN J.E. BRITSKÝM VELVYSLANCEM D. BRIGHTYM V UPOMÍNKU VÝSADBY STROMŮ A KEŘŮ DAROVANÝCH OBČANY SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ NA PAMĚŤ 50. VÝROČÍ VYHLAZENÍ OBCE LIDICE ČERVEN 1992 VÝBOR 50. VÝROČÍ LIDIC PŘEDSEDA DR. JOHN MAREK TAJEMNÍK LOU KENTON.[29]

• Na vzájemné česko-německé usmíření upamatovává pomník v Lidicích s textem v českém a německém jazyce: NA PODPORU ČESKO-NĚMECKÉHO USMÍŘENÍ V ROCE 60. VÝROČÍ LIDICKÉ TRAGÉDIE VĚNUJE KRUH PŘÁTEL ČESKO-NĚMECKÉHO POROZUMĚNÍ   DUBEN 2002.[30]

 

V měsíci červnu se v Lidicích každoročně koná pietní vzpomínka (tryzna) za účasti široké veřejnosti a významných politických představitelů i společenských osobností z České republiky a ze zahraničí.[31]

 

Jana Havlínová, 2014

GPS souřadnice lokality:   50°8'30.159"N, 14°12'2.677"E

 

 

K dispozici nejsou žádné fotografie lokality.

 

---