Odpovídá Charles Leiter
Střezte se lživých proroků, kteří k vám přicházejí v rouchu ovčím, ale uvnitř jsou draví vlci. Po jejich ovoci je poznáte. Což sklízejí z trní hrozny nebo z bodláčí fíky? Tak každý dobrý strom dává dobré ovoce, ale špatný strom dává špatné ovoce. Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce a špatný strom nemůže nést dobré ovoce. Každý strom, který nedává dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně. A tak je poznáte po jejich ovoci. (Mt 7,15–20)
Podle těchto veršů znovuzrození není jen novým narozením, ale také darováním nové přirozenosti. Je příznačné, že slovo „přirozenost“ není v této pasáži použito, ačkoli se tato myšlenka objevuje všude. Je to proto, že naše „přirozenost“ není něco, co „máme“, ale spíše popisem toho, kým jsme. Správné pojetí „přirozenosti“ je tedy vidět na slovech našeho Pána o dvou druzích stromů – dobrých a špatných. Tato prostá slova jsou plná nádherného vyučování o skutečnosti znovuzrození. Jsou zde okamžitě patrné čtyři hlavní a dalekosáhlé pravdy:
Existují pouze dva druhy stromů
Podle Pána Ježíše Krista je strom buď „dobrý“, nebo „špatný“. Každý člověk je buď „trnitý keř“, nebo „vinná réva“, „fík“, nebo „bodlák“. Neexistuje žádná skupina „napůl“ – napůl fík a napůl bodlák. V těchto verších nenajdeme ani druh „smíšeného“ stromu. Strom nemůže mít „dvě přirozenosti“ současně. Každý člověk je buď jedním, nebo druhým.
Stromy plodí podle svého druhu
„Tak každý dobrý strom dává dobré ovoce, ale špatný strom dává špatné ovoce. (v. 17)“ Jinými slovy, druh ovoce vyplývá z druhu („přirozenosti“) stromu. Vinná réva plodí hrozny, bodlák plodí bodláky. Všimněte si absolutnosti výroku našeho Pána:
„Tak každý dobrý strom dává dobré ovoce...“ Milovaní čtenáři, nenechte se od nikoho svést prázdnými slovy (Ef 5,5–6) a nenamlouvejte sami sobě, že „některé dobré stromy nesou špatné ovoce“. Podle Pána Ježíše Krista se to nikdy neděje! Ačkoli křesťan v mnoha ohledech hřeší a klopýtá (Jk 3,2), jeho život se nevyhnutelně vyznačuje dobrým ovocem (J 15,16), nikoli „trním a bodláčím“ (Žd 6,8). Aby o tom nebylo pochyb, Pán to uvádí ještě důrazněji ve v. 18: „Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce a špatný strom nemůže nést dobré ovoce.“
Stejně jako dobrý strom nemůže nést špatné ovoce, tak se z druhé poloviny 18. verše dozvídáme, že není možné, aby neobnovený člověk přinášel dobré ovoce. Jablka lze na trnitý keř přivázat zvenčí, ale trnitý keř je nemůže plodit. Nemohou přirozeně vyplynout z přirozené podstaty trnového keře. V 19. verši se dozvídáme, jaký osud stihne každý strom, který nepřináší dobré ovoce: „Každý strom, který nedává dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně.“
Ovoce stromu odhaluje jeho povahu
Ovoce stromu nedělá strom stromem, ale ukazuje, jaký strom to je. Pán Ježíš tuto zásadu uvádí: „Po jejich ovoci je poznáte. (v. 16)“ a znovu: „A tak je poznáte po jejich ovoci. (v. 20)“
Ovoce stromu nedělá strom tím, čím je. Nikdo se nestane vinnou révou tím, že se snaží produkovat hrozny. Pouze Boží zázrak nás může změnit. Naopak, ovoce stromu odhaluje, čím strom je. Plození hroznů je důkazem, že se tento zázrak již stal.
Tuto zásadu ilustrují slova z Janova evangelia 8,47: „Kdo je z Boha, slyší Boží řeč…“ a také Jan 10,26–27: „Ale vy nevěříte, protože nejste z mých ovcí…“ Lidé se nestávají ovcemi tím, že věří, ale věří, protože jsou ovce. Znovuzrození je darování nové přirozenosti.
Špatné stromy lze poznat
Pán Ježíš říká: „Poznáte je. (v. 16)“ a „A tak je poznáte. (v. 20)“ – podle jejich ovoce.
To neznamená, že vše poznáme okamžitě. Pravost víry prověřuje čas. Ale dříve či později se stav člověka projeví: „tu se ukázal i plevel (Mt 13,26)“.
Výrok „Nesuďte…“ (Mt 7,1) neznamená, že nemáme rozlišovat. Naopak, Pán nás učí soudit spravedlivě (J 7,24) a rozpoznávat.
Dobré stromy představují dobré lidi
„Zasaďte dobrý strom… strom se pozná po ovoci… (Mt 12,33–35)“
Ježíš zde potvrzuje, že existují „dobří“ a „zlí“ lidé v teologickém smyslu.
Křesťane, považuješ se za „dobrého člověka“? Mimo Krista není nikdo dobrý (Mk 10,18), ale my nejsme mimo Krista. Bible mluví o Barnabášovi jako o dobrém člověku (Sk 11,24) a o křesťanech jako o plných dobroty (Ř 15,14).
Bůh učinil v srdci křesťana zázrak. Znovuzrození je darování nové (dobré!) přirozenosti.
Poutníkova četba Mocné činy Ježíše Krista neskončily s událostmi zaznamenanými v knize Skutků. V každém dalším století pokračuje všemohoucí Bůh ve svém díle, které dnes lidé mohou poznávat, když se podívají, jak křesťané předchozích generací čelili přicházejícím výzvám. 2000 let Kristovy moci je vícesvazkové dílo o dějinách církve. Je akademicky spolehlivé, a přitom napsané lehkým a čtivým stylem, díky němuž je přístupné ...
Prodejní cena: 550,00 Kč.
2000 let Kristovy moci - 1. díl: Doba církevních otců - Nick R. Needham
John Piper