Dostupnost: skladem
Pravé duchovní emoce - Jonathan Edwards
Cílem knihy je ukázat podstatu a znaky díla Ducha svatého při obrácení hříšníků a také ukázat, že můžeme odlišit dílo Ducha od čehokoli, co není pravou zkušeností spasení
Tato kniha je zkrácenou a pro současného čtenáře upravenou verzí klasického díla Jonathana Edwardse (1703-1758) „A Treatise Concerning Religious Affections“ „Stěžejní otázka, kterou by si každý měl položit, zní: Čím se odlišují lidé, kteří se těší Boží přízni – ti, kdo jsou na cestě do nebe? Můžeme se zeptat ještě jinak: Co je podstatou pravé zbožnosti? Jaký způsob osobní zbožnosti Pán Bůh schvaluje?“ „Je těžké dát objektivní odpověď na tak spornou otázku. Během duchovních probuzení není jednoduché odlišit a podpořit to dobré a současně uvidět a zavrhnout to špatné. Přesto jistě musíme udělat obojí, pokud chceme, aby Kristovo království prospívalo.“ „Mám v plánu přispět touto knihou, co jen budu moci, k pochopení pravého náboženství. Mým cílem je ukázat podstatu a znaky díla Ducha svatého při obrácení hříšníků. Pokusím se také ukázat, že můžeme odlišit dílo Ducha od čehokoli, co není pravou zkušeností spasení.“ Jonathan Edwards
- Rozměry
- 210x150x7
- Počet stran
- 116
- ISBN
- 978-80-87606-32-2
- Téma
- Dědictví puritánů
- Rok vydání
- 2019
- Originální název
- Experience that counts
- Vydavatel
- Poutníkova četba
- Autor
- Edwards Jonathan
- Vazba
- měkká
Jonathan Edwards se narodil se roku 1703 v East Windsor v Connecticutu do kazatelské rodiny. Raného vzdělání se Edwardsovi dostalo od jeho otce, Timothy Edwardse (1668–1759), jenž po vzoru tehdejších kazatelů vedl gymnaziální výuku pro místní chlapce u sebe doma. Zde se seznámil s reformovanou teologií a praktickou zbožností puritánů. Ve věku třinácti let nastoupil Jonathan Edwards na studia v Collegiate School, od roku 1718 známou pod označením Yale College. Zde získal roku 1720 titul bakaláře svobodných umění. Následně pokračoval v magisterském studiu. V průběhu dětství a dospívání opakovaně prožíval období silného usvědčení z hříchu. K jeho obrácení ovšem údajně došlo až roku 1721. O rok později začal na krátký čas sloužit v presbyteriánském sboru v New Yorku. Na žádost svého otce se však po osmi měsících vrátil zpět do Connecticutu, aby dokončil magisterská studia. Byl fascinován soudobými vědeckými objevy a poznatky, které podle něho představovaly zřetelné svědectví Boží existence a jeho atributů zrcadlících se v jím stvořené přírodě a řádu kosmu. Po studiích postupně sloužil a vyučoval v Boltonu, New Haven či v Northamptonu v Massachusetts, kde od roku 1727 pracoval jako asistent na farnosti svého děda z matčiny strany, Solomona Stoddarda (1643–1729). Ve stejném roce se oženil se Sarah Pierrepont (1710–1758). Sarah byla zbožnou, inteligentní a pracovitou ženou a svému manželovi porodila celkem jedenáct dětí. Jonathan Edwards si v počátcích své služby v Northamptonu všímal jak lhostejnosti některých členů církve ve věcech víry, tak narůstající bezbožnosti. Ve svých kázáních se proto od roku 1730 soustředil na konkrétní hříchy. Vedl lid k usvědčení, pokání, víře v evangelium a nápravě. Z Boží milosti se J. Edwards stal svědkem duchovního obrození v Northamptonu mezi lety 1734-1735. Přibližně od roku 1740 nastalo období tzv. Prvního velkého probuzení v britských koloniích Severní Ameriky. Jonathan Edwards byl jeho součástí. Naneštěstí, díky Edwardsově negativnímu postoji ke křtu novorozenců, kteří nejsou schopni vědomě vyznat víru a činit pokání, dále díky pomluvám směřovaným na jeho osobu a komplikacím související s církevní kázní, odhlasovala kongregace v Northamptonu roku 1750 Edwardsovo odvolání ze zdejšího pastorátu. O rok později se Jonathan Edwards se svou rodinou přesunul do Stockbridge, kde misijně sloužil indiánským kmenům, a kde také sepsal značnou část svých knižních děl. Roku 1758 přijal nabídku na pozici rek